Ukazuje se, že ideologie individualismu u alternativních škol má své negativní stránky. U části žáků vznikají frustrační pocity z toho, že se ve škole nic soustavného nenaučili, že nebudou schopni se vyrovnat absolventům jiných škol. Také část rodičů se obává, že přehnaná volnost žáků na těchto alternativních školách vede k nižší úrovni vzdělávacích výsledků, např. jestliže žáci smějí přesvědčit učitele, aby jim neukládal domácí úkoly, apod.
Naopak v těch alternativních školách, v nichž se uplatňuje vyšší míra autority učitelů a disciplinovanosti žáků, je dosahováno lepších vzdělávacích výsledků a celkové kvality škol.(To je prokazováno z britské inspekční zprávy srovnávající katolické a ostatní sekundární školy podle Morrise, 1998).
Škola bez ročníků - vzdělávací výsledky (měřené speciálními testy a posuzované i podle známek) se v obou typech škol nijak významně nelišily. Důležité rozdíly jsou spjaty s úlohou učitelů ve škole bez ročníků – ti jsou nuceni věnovat mnohem více času pro plánování vyučování, nezbytná je mnohem větší mezioborová spolupráce učitelů. Celkově je tedy práce učitelů ve školách bez ročníků mnohem obtížnější než na obvyklých školách.
Kombinované třídy-mezi kombinovanými a klasickými třídami nejsou zjišťovány
významné rozdíly ve vzdělávacích výsledcích dosahovaných žáky.Avšak přece jen se
dosahují nějaká negativa v případě kombinovaných tříd.
Především jde o zátěž kladenou na učitele v kombinovaných třídách
Američtí odborníci dále konstatují, že učitelé se nemohou věnovat žákům z
různých ročníků stejně intenzivně, nemohou tedy probrat učivo se stejnou
důkladností jako v klasických třídách.
Veenmanová (nizozemská expertka, jež se zabývá kombinovanými třídami) dokládá svými nálezy, že: